Důležitost rovnováhy v nerovnovážném světě

V rámci teorie základních orgánů je cílem dosažení rovnováhy a to jak duchovní tak i fyzické. V tomto článku bych se chtěl zaměřit především na tu vnější, tedy fyzickou rovnováhu.

Těla všech organismů a živočichů jsou stvořena z určitých prvků (hořčík, vápník, železo, vitamíny atd.) a všechny tyto prvky jsou v tělech organismů zastoupeny v konkrétním množství, které spolu vytváří rovnováhu. Stejně tak i naše těla jsou stvořena z různých prvků a dokud jsou všechny tyto prvky v rovnováze, jsme zdraví a není důvod, abychom onemocněli. Zároveň jsme schopni se bez problémů vyrovnávat s různými každodenními vlivy (např. stres), které na nás působí.

Pokud je však tato rovnováha narušena a nějaký prvek je v našem těle ve vyšším množství a jiný v nižším pak onemocníme. Rovnováha každého člověka je velmi individuální a na to, jestli je náš organismus v rovnováze nebo ne má velký vliv mnoho různých faktorů. Ty hlavní jsou uvedené níže.

• Pohlaví
• Věk
• Místo kde žijeme
• Životní styl (kde pracujeme a co děláme, sport atd.)
• Osobnost člověka
• Co jíme
• Spánek

Většina těchto vlivů se v průběhu našeho života mění a s tím se zároveň mění i potřeby našeho organismu pro to, abychom zůstali zdraví. Díky tomu je pro každého z nás zdravé něco jiného. Z toho pak vyplývá, že není možné všeobecně říct, že jsou nějaké potraviny zdravé pro všechny nebo naopak, že jsou pro všechny špatné.

V dnešní době jsou dobrým příkladem mléčné výrobky nebo potraviny obsahující lepek. Někdo často pije mléko a jí mléčné výrobky, žádné problémy se u něj neobjeví a výrobky z mléka jsou pro daného člověka naprosto v pořádku a zdravé. Naopak někdo jiný vypije sklenici mléka nebo sní jogurt a bude mít různé potíže od problémů s trávením, s akné až po problémy s intolerancí na laktózu.

S něčím podobným se setkáme i u potravin obsahujících lepek. Některým lidem žádné problémy nezpůsobuje a pro jiné je lepek noční můrou. Pokud chceme zůstat v rovnováze, pak je důležité se naučit rozlišit co je pro nás dobré a co ne.

Jak být v rovnováze?

K tomu, abychom žili v rovnováze, by nám měly pomáhat naše smysly, které mají za úkol určit co je dobré a co ne. V praxi to znamená, že když nás například „honí mlsná“ tak nám chybí energie, když máme chuť na slané, chybí nám naopak nějaké minerály atd. Stejně tak to ale funguje i s jídly, která nám nechutnají – náš organismus nám tím posílá zprávu, že prvků, které jsou obsažené v daném jídle je v našem těle už moc.

Dobrým příkladem jsou těhotné maminky, které mívají často různé chutě – miminko jim tak říká, které živiny v danou chvíli potřebuje pro svůj správný vývoj.

Podívejme se na živočichy, jejichž těla se skládají ze stejných prvků a kteří jsou dobrým příkladem toho, jak správně smysly fungují. Tento příklad je skvěle popsaný v Bahá‘í písmech (neoficiální překlad z anglického zdroje):

„Důkazem toho je, že zatímco jiná zvířata nikdy nestudovala lékařské vědy ani neprováděla výzkumy v oblasti nemocí či léků, ošetřování nebo léčení – i přesto když některé zvíře padne za oběť nemoci, příroda jej vede po loukách nebo pustých místech k právě takové rostlině, kterou když zkonzumuje, zbaví zvíře nemoci. Vysvětlení je, že v případě, že například prvek cukru v těle zvířete poklesl, zvíře v souladu s přírodními zákony dychtí po bylině, která je bohatá na cukr. Poté přirozeným nutkáním, kterým je chuť, zvíře mezi tisíci různými druhy rostlin v celé oblasti objeví a sní bylinu, která obsahuje prvek cukru ve velkých množstvích. Takto je nezbytná rovnováha látek, ze kterých se jeho tělo skládá obnovena a zvíře je zbavené své nemoci.“

Nicméně pokud je náš organismus v nerovnováze, pak není vždy schopný rozeznat co je správné a co ne. V takovém případě by měl doktor předepsat právě taková jídla, která obsahují chybějící prvky v přiměřeném množství. Když tělo získá zpět svou přirozenou rovnováhu, nemoc i její příznaky odezní.

Ve své praxi se tedy soustředím především na předepsání těch správných jídel, díky kterým se organismus dostane zpět do své přirozené rovnováhy a uzdraví se.